
Už na konci roku 2027 by mohl český astronaut Aleš Svoboda vyletět na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. S sebou plánuje vzít 13 vědeckých experimentů z univerzit a výzkumných pracovišť v České republice. Na jednom z experimentů se podílejí také pracovníci z VÚB a.s. a z Fakulty elektrotechnické ZČU.
Astronauti mohou během jediného měsíce v mikrogravitaci přijít až o 30 % svalové hmoty (Williams et al., 2009). To výrazně snižuje jejich výkonnost i bezpečí při návratu na Zemi. Pracovníci z VÚB a.s. a z Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni se proto společně s kolegy z Českého vysokého učení technického v Praze a společnosti G. L. Electronics zaměřili na vývoj experimentu AstroMoWe – chytrého textilního systému, který bude na palubě ISS sledovat svalovou aktivitu astronautů. A přínos bude mít i pro život na Zemi.

Jde o nositelný systém kombinující měření elektrické aktivity svalů (EMG) se sledováním pohybu a s analýzou dat pomocí umělé inteligence. Čtyři lehké elektronické jednotky se umístí na končetiny astronauta a sledují svaly, které ve stavu beztíže nejvíce ochabují. Systém průběžně vyhodnocuje signály z monitorovaných svalů. Data se ukládají do vnitřní paměti a jednotky napájí baterie s výdrží až týden při půldenním provozu.
Na vývoji se kromě dalších podílí i Tomáš Blecha, který je vedoucím projektu na plzeňské straně. Přínos ZČU spočívá hlavně ve vývoji chytrých textilií. „Na FEL ZČU vyvíjíme textilní elektrody a podílíme se na integraci systému do textilních návleků, které bude na ISS používat astronaut Aleš Svoboda,“ říká Tomáš Blecha. Do projektu se zapojují také studující, kteří pracují zejména na vyšívání elektrod na automatických vyšívacích strojích a na laboratorních testech materiálů. „Pro ně je to jedinečná zkušenost – podílejí se na vývoji technologie, která míří do vesmíru,“ doplňuje Radek Soukup.

Na ZČU vyvíjejí textilní elektrody vyšívané z hybridních vodivých nití, které kombinují pozlacené molybdenové drátky s nehořlavými aramidovými vlákny vyvinutými ve spolupráci s VÚB a.s. v Ústí nad Orlicí. „Klasické elektrody se lepí na pokožku a mohou ji dráždit, kdežto vyvíjená textilie je prodyšná, příjemná a snadno použitelná – astronaut ji nasadí jako běžný návlek.“ Klíčovou inovací ze strany ZČU je vlastní design elektrod, jejich úprava pro získání kvalitního signálu ze svalů a nastavení technologických parametrů vyšívacího stroje.
Klíčovou inovací ze strany VÚB a.s. je vývoj speciálního textilního návleku z nehořlavého materiálu, který zajistí spolehlivou fixaci elektrod i elektroniky, nabídne vysoký uživatelský komfort a umožní astronautovi snadné nasazení a sejmutí bez asistence dalších osob. Zároveň bude mimořádně lehký – každý ušetřený gram totiž ve vesmíru hraje zásadní roli pro manipulaci i cenu přepravy ze Země na ISS.
„Pro VÚB a.s. je účast na projektu obrovským milníkem. Vyvíjet textilní materiály pro pilotovanou vesmírnou misi je výzva, ale také potvrzení toho, že český textilní výzkum má vysokou mezinárodní úroveň,“ říká Vladimír Kubový, výzkumný pracovník VÚB a.s.
Miroslav Tichý, vedoucí výzkumu v oblasti speciálních textilií, dodává:
„Nejdůležitější bylo vyvinout přízi, která splní přísné bezpečnostní požadavky ESA, bude odolná, vodivá a zároveň příjemná na nošení. Právě kombinace komfortu a funkčnosti je pro astronauty zásadní – a to je oblast, kde můžeme jako textilní vývojáři vyniknout.“
Díky AstroMoWe budou moci vědci lépe porozumět změnám svalové aktivity v mikrogravitaci a optimalizovat trénink astronautů. Stejně významný je však dopad pro běžný život na Zemi – technologie má využití v rehabilitaci, sportovní medicíně, péči o seniory i v prevenci úrazů.
Experiment AstroMoWe (Astronaut Muscle and Movement Wearable Monitoring System) vznikl ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Vědci jej veřejnosti představili 21. 10. 2025 na tiskové konferenci v rámci Czech Space Weeku v Lichtenštejnském paláci v Praze. Na projektu spolupracují ČVUT (hlavní koordinátor), ZČU (vývoj textilních elektrod), VÚB a.s. (textilní materiály) a brněnská společnost G. L. Electronic s.r.o. (výroba a testování elektroniky v čistých prostorách).
Zpracoval kolektiv ZČU v Plzni a VÚB a.s. v Ústí nad Orlicí